Krátká ukázka z rozhovoru s kaplanem Martinem Škodou. Celý rozhovor najdete zde na tomto odkazu: http://vscr.cz/novinky/5473/

———————————————————————————————————————————————————-

Ráda bych se vás zeptala na váš nový společný projekt CB Liberec a MVS, Metanoia II, tedy patrně Změna mysli, někdy i ve smyslu pokání? Mohl byste vysvětlit teologické významy tohoto slova a pak i stručně popsat nový projekt?

 

Asi nejprve zarazí v názvu číslice dvě. Zkusme si představit vězně, který během svého pobytu ve věznici pocítí provinění za svůj spáchaný skutek, setká se s duchovním a je jím veden k tomu, aby změnil své jednání a chování a v konfrontaci se skutkem i tento podle svých možností odčinil. Právě ta změna mysli a jednání ve spojení s vírou, která se děje ještě během pobytu ve vězení, je takovou první fází. Druhou fází je řekněme praktická část po propuštění z vězení, kdy se člověk snaží postavit na vlastní nohy a prakticky činit to, k čemu ho jeho Metanoia vybízí. Přičemž ta druhá fáze po propuštění je samozřejmě mnohem těžší a její uskutečnění se neobejde bez kvalifikované pomoci zvenčí. Metanoia tedy v širším smyslu znamená obrácení se od dosavadního způsobu života, změnu smýšlení, jednání, hlubší změnu praktického života, obrácení k bohu. Paradoxem služby, nejen duchovního ve vězení, zůstává skutečnost, že jej vězni nezřídka vyhledají právě s žádostí o tu praktickou pomoc. Ale i to má vzhledem ke specifičnosti vězeňského prostředí svoji logiku a bůh to umí použít k dobrému.

 

Jsem za projekt Metanoia velmi vděčná, protože přináší další rozměr pro práci s odsouzenými na svobodě, tedy v postpenitenciární péči, kde v tuto chvíli roste něco opravdu nového, co skládáme společně z vašich zkušeností, ze zkušeností, kaplanky Květy Jakubalové, Jana Valeše, sboru Liberec a práce MVS. Projekt dává nové možnosti spolupráci s domem Sv. Dismase a dalšími subjekty. Co považujete za nejvýznamnější možnost ve chvíli, kdy se projekt vlastně ještě testuje?

 

Především projekt řeší v malém rozměru tolik potřebnou pomoc právě v období po propuštění, které je mnohdy obdobím pro bývalého vězně nejtěžším. Dále vidím smysl projektu v tom, že dokázal spojit svojí otevřeností právě různé subjekty s různým typem pomoci a v ekumenické spolupráci. Má ambice vhodně zapojit zázemí, které mohou poskytnout církve a zároveň využít bohatých zkušeností z práce s vězni, jako má křesťanská organizace MVS. V oblasti pomoci propuštěným je projekt otevřený spolupracovat s dalšími vhodnými subjekty.

 

Přináší vám to radost?

Ano. Člověk hledá neustále nové impulzy a motivy pro další službu a práce v projektu takovým impulzem pro mě osobně je.

 

Zdroj článku s rozhovorem: http://vscr.cz/novinky/5473/