Esej – Věznice Jiřice – Pavel

Pavel; 9.12.2016; Jiřice

Každý z nás je někdy poškozený a někdy pachatel.

Už je to dlouho, asi 11 let, když jsem pracoval v Olomouci asi 30km od bydliště. Ještě jsem bydlel u rodičů a dojížděl jsem do práce vlakem. Jednou jsem zaspal, a abych stihl vlak, tak jsem jel na kole, které jsem měl nové dva týdny a na které jsem si poctivě vydělal. Kolo jsem zamkl za stánkem, kde si je zamykalo více lidí. Když jsem se odpoledne vrátil z práce, zjistil jsem, že mé kolo tam není. Byl jsem z toho smutný, protože jsem z kola měl velikou radost. V ten moment jsem si přál, abych kolo někde našel nebo aby mi ho někdo vrátil. Nad tím, co bych přál tomu, kdo mi ho ukradl, jsem nepřemýšlel. Nahlásil jsem to na policii, ale kolo se nikdy nenašlo.