Cíle MVS a náboženská tolerance

Proklamace cílů: 

  1. Modlitby za oblast vězeňství
  2. Péče o vězně, oběti, bývalé vězně a rodiny všech
  3. Mobilizace církví k zapojení do pomoci v této oblasti 
  4. Prosazování křesťanských zásad v justici
  5. Dopisování a posílání nárokových balíčků
  6. Projekty pro podporu resilience rodin odsouzených ve VTOS: vánoční program Andělský strom, letní tábory Andělské kempy, setkávání rodin odsouzených Dny s dítětem
  7. Nízkoprahový Klub 2 Ryby:  pro propuštěné a jejich přátele a rodiny
  8. Mentoring propuštěných
  9. Klub Studna: podpora obětem tr. činů
  10. Bible a křesťanská literatura do věznic
  11. Sbírky hygienických potřeb pro ženské věznice
  12. Příprava na propuštění a následná péče na svobodě (Věznice:  Světlá n/Sázavou, Jiřice, VV Praha Pankrác, VV Praha Ruzyně, Velké Přílepy, Rýnovice, Bělušice ) ma bázi křesťanství a restorativní justice
  13. Program restorativního dialogu obětí a pachatelů Building Bridges na bázi Lukášova evangelia ( Věznice: Jiřice, Vinařice, Velké Přílepy)
  14. Mentoring propuštěných 
  15. Hledání ubytování a práce pro sociálně slabé propuštěné
  16. Koncerty uvnitř věznic s osobními svědectvími
  17. Každoroční Koncert s rozhovory na téma vězeňství s názvem „5 Tváří Zdi“(Oběť, pachatel, propuštěný, rodina, justice)

 

Náboženská tolerance

Žalm 133 „Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně.“

Členové  MVS pocházejí z různých sociálních, církevních a politických prostředí.

Výzvou je „milovat se navzájem, stejně jako On miloval nás.“ Láska znamená přijetí, nikoliv touhu ovládat nebo měnit toho druhého, aby odpovídal naším představám nebo postojům.

Jak se dívat na rozdíly v doktríně? Nežádáme od dobrovolníků, aby měnili své názory, ale aby hledali to, co je společné. Všichni pocházíme z různých církví a může se stát, že nebudeme rozumět některým způsobům konání bohoslužby, nebo s nimi nebudeme souhlasit. Neměli bychom kritizovat nebo ignorovat ostatní jenom proto, že pocházejí z jiného církevního prostředí. Nepožadujeme od dobrovolníků, aby přijímali to, čemu věří ostatní, nebo aby se zapojovali do pokusů „obrátit’“ je na váš způsob myšlení. Mezinárodní vězeňské společenství nepotřebuje naklonované dobrovolníky. Každý z nás je jiný a musíme se naučit s laskavosti akceptovat odlišnost druhých. Mohou se vést diskuse a vysvětlování, týkající se odlišných tradic a náboženských praktik. Ty by neměly být agresivní nebo nepřátelská kázání na dané téma.

Důvod pro to je dvojí. První je, že se nepřítel Boha pokouší zničit církev pomocí rozdělení a rozkolu. My reprezentujeme církev ve vězení. Myslete na to, jaké poselství se dává lidem, kteří ještě plně nechápou podstatu křesťanství, když se setkávají s členy, kteří se nazývají křesťany a přitom se hašteří o způsob uctívání Boha nebo o jinou méně významnou otázku! Za druhé, ve vězeních jsme na základě pozvání ze strany vedení věznic nebo kaplanů. Pokud naše skupinky v nich zanechají pocit, že vyvolávají sektářské sváry nebo zpochybňují jejich vlastní tradice, zruší svoje pozvání. Z jejich hlediska se nejedná jen o zneužití poskytnutého privilegia, ale také to přináší naprosté zmatení duchovně zranitelným vězňům.

Neseme břemeno toho, že mnoho odsouzených je přímo ovocem rozdělených a polarizovaných společenství. V Kor. 1,10 sv. Pavel píše „abyste všichni byli svorní a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.“ Abychom mohli být nástrojem pro nápravu zranění, bolestí a ztráty důvěry, musíme být jednotní a nalézt způsob, jak se modlit a pracovat společně, abychom odsouzeným pomohli. Podstatné je, že pokud nejste schopni s velkorysostí přijmout mezidenominační charakter služby Mezinárodního vězeňského společenství, potom tato práce asi není pro vás vhodná.

Jako křesťané, pocházející z různých prostředí, potřebujeme nalézt společnou řeč, širokou křesťanskou základnu. Širokou křesťanskou základnou je pro Mezinárodní vězeňské společenství Apoštolské vyznání. Toto je základ našeho Vyznání víry.